Sackpfeife, Sackpipe – nejrozšířenější pojmenování dud v německy mluvícím Švýcarsku. Nástroje jsou v ikonografických a literárních pramenech doložené až do osmnáctého století. Po dvou staletích je výrobci znovu rekonstruují a oživují v lidové a především koncertní praxi.
Teprve v 18. století se slovo Dudelsack stává obecným termínem pro celou rodinu nástrojů. Do té doby byly pravděpodobně používány starší výrazy, které současně umožňovaly rozlišit místní typy dud:
sackpfiff, sackpfyf, sagkphiffen, sackphiffen. Také nářeční výrazy jako: Böögg, Bögge Bögge, boeicken Bek, becki = bock(pfeife) a Geiss, geis = kozí.
Ve francouzsky mluvící části Švýcarska se setkáme s termíny Cornamusa, Cornamuse (pastorale) a musette.
V italsky mluvícím Ticinu mají dudy názvy jako zampogna (pastorale), piva, musetto a corna musa.
Z rétorománské části Švýcarska známe slovo tudelsac, tudlsoc.